Adéla
-Nyní u nás bydlí celkem 6 morčat...Nejstarší Adélka(rozeta) se k nám dostala z jednoho jezdeckého klubu, kde péče o morčata nebyla nijak rozsáhlá a ,,správná,, a morčata tam trpěla. Nedostávala nažrat, žila po hromadě atd.atd... A tak jsme se rozhodli, že si morčata odtud vezmeme. Jelikož já si nemohla morčata vzít ze dne na den, nabídla se moje kamarádka, že si je nechá, dokud si je nebudu moci vzít. A tak tři rozetky putovali do její péče. Hned druhý den jsem si morčíny mohla vzít, ovšem kamarádka mi je odmítla vydat...Nakonec jsem z ní vydobila alespon Adélku (tehdější Čiky) Adéla měla po celém těle rozsáhlou vyrážku a parazity a bylo potřeba ji okamžitě zaléčit. Koupili jsme Arpalit a ten zapůsobil téměř okamžitě. Arpalit jsem doporučila kamarádce na zbytek ,,zachráněného morčecího stáda,, ale ona ho nekoupila a morčata tak zemřela..Její vinou. Holt lidi, jsou lidi.
Adélku jsme ubytovali v jedné místnosti u nás v baráku a za několik dnů natrvalo obydlela naší nynější místnost, kde je doposud. S Adulí jsme si opravdu užívali, nebyla procházka, na které by s námi nebyla. Chodila se mnou do obchodu, naproti Lucce na autobusovou zastávku, na pastvy......bylo to krásný. Adušky jsme si opravdu užívali. V srpnu jsme k ní pořídili Charlieho a podotýkám, že jako jediný má dodnes Adélky náklonost a ohleduplnost, jinak zbytek Áda rovná do latě:-) Čas plynul, kromě té vracející se vyrážky Áda neměla žádný závažnejší problém, až do zimy předminulého roku, kdy se jí udělal otevřený nádor pod pravou přední packou.Veterinář nám dal na výběr, bud operace, nebo utratit. Utratit, to nikdy a tak jsme riskli operaci. Pevně jsme věřili, že vše dobře dopadne. Nastal den D a my s ubrečenými tvářemi jsme Adélku vezli na operaci. Adélku jsme vzali do ordinace, kde jí byla píchnuta anestezie a my jsme šli čekat do čekárny...Čekali jsme hodinu a půl a podotýkám, že to bylo snad nejdélší čekání. Po hodině jsme začínali mít obavu, jestli je vše o.k, protože se to zdálo něják dlouhé...Hodina a 15 min. a my plné oči slz, že to asi dobře nedopadlo a co neslyšíme?? Adélka nás už zdraví hlasitým kvíkotem!!! To byl nejhezčí kvíkot, co jsem kdy slyšela!;-) Spadl nám kámen ze srdce. Adélku jsme si odvezli domů, přečkali týden se stehama a po vyndání stehů se nám vrátila ta stará rozeta. Stále mám radost z toho, jak to dobře dopadlo...Pak jsme měli už jen trápení se svrabem, kterého jsme se také zbavili a nyní je vše v pořádku...Zaplatˇ pán Bůh..Adélka je pro nás prostě všechno, a kdo poznal nás a jí, určitě dá za pravdu. Slovo Adélka má nepředstavitelnou váhu a kdo by jí zkřivil jen jediný chloupek, tak tomu bych zlámala ruce..Adélka=vůdce našeho chovu, morčecího stádečka, prostě nás všech...:-):-* NIKDY JI NIKOMU NEDÁM!!!!!